Rubriky: ZAJÍMAVOSTI ŽIVOT
 

Pojďme dnes zmínit jedno vážnější téma. 17. listopadu se slaví státní svátek Den boje za svobodu a demokracii. Zároveň se jedná o Mezinárodní den studentstva. Tyto dva významné dny se zakládají na událostech, které se staly v letech 1939 respektive 1989. Připomeňme si je. 

1939

1711as

V roce 1939 panoval na českém území Protektorát Čechy a Morava, 2. světová válka se neúprosně blížila. Nepokoje začaly již 15.11., kdy se sešla skupina studentů s cílem uctít památku studenta Lékařské fakulty Univerzity Karlovy Jana Opletala, který byl smrtelně postřelen při demonstraci, konané v den 21. výročí vzniku samostatného Československého státu.

Na základě těchto nepokojů se daly věci do pohybu. 17. listopadu se veřejnost popraveno 9 vedoucích představitelů studentského odboje. Stovky dalších studentů byly zraněny a odvedeny do koncentračních táborů, ze kterých se spousta z nich už nikdy nevrátila. Tento zásah proti studentstvu se stal základem dodnes jediného  svátku s mezinárodním přesahem, který má svůj původ v Čechách.

1989

1711a

Rok 1989 se stává konečným pro vládu totalitního režimu. Tzv. sametová revoluce odstartovala právě 17. listopadem. Již od odpoledne se scházely skupinky studentů a připomínaly si tragické události z před padesáti let. Malé skupinky se později rozrostly na veliký dav a čím více se scházelo lidí, tím více se z uctívání památky na události roku 1939 začala stávat demonstrace za svobodu a demokracii.

Poprvé byl dav zastaven v ulici Na Perštejně. Praha, Albertov, Národní třída. Místo, kde došlo k onomu tragickému zásahu. Lidé neměli kam utíkat, příslušníci Státní bezpečnosti je doslova obklíčily. Lidé tak stáli, seděli a čekali na další vývoj situace. Přišel tvrdý zásah, jehož výsledkem byly stovky zraněných a odvlečených lidí. Městem se rozrůstala panika.

Tento večer byl však pouze počátkem událostí, které vedli k finálnímu pádu totality v Československu. Následoval opravdu rychlý spád událostí. Již 24. 11. odstoupilo vedení Komunistické strany a na začátku prosince jej následoval i prezident Husák. Po Vánocích, konkrétně 29.11. byla zvolena nová hlava státu – disident a spisovatel Václav Havel. V následných parlamentních volbách suverénně zvítězilo Občanské fórum a Československo se vydalo vstříc demokracii.

1711c

Je vše skutečně pravda?

Dodnes kolují v zákulisí spekulace a otázky, jak to s událostmi na Albertově tehdy vlastně bylo. Byť se dnes zdá být pravda jasná, tak, jak byla popsaná výše, nikdo nemůže 100% vyloučit, že některé spekulace se nezakládají na pravdě.

Kontroverzní názory

Například současný prezident Miloš Zeman se nechal slyšet, že osudné události z Národní třídy nebyly žádnou krvavou řežbou či nestandardním zákrokem. Inu, zřejmě neviděl záběry z osudného večera, nevěří mnohým očitým svědectvím či má jiný názor na standardní zákrok proti demonstrujícím.

Hovoří se však také o tom, že celá akce byla dopředu připravena. Na přípravě se údajně mohla podílet i Komunistická strana s cílem, aby přežila a měla v budoucnu nějaký vliv na chod republiky. Tah na první pohled nelogický, do myšlení tehdejších představitelů totality však těžko nahlédnout.

Neúměrný zásah

1711b

Co je do dnešních dnů nejvíce zarážející je síla, se kterou StB v Praze zasahovala. Nejvyšší vedení údajně neudělilo rozkaz k takovému násilí. Proč tedy zasahovala speciální útvar zvláštního určení s přilbami, plexisklovými štíty a obušky? Celá situace připomínala více armádní zásah nežli pouhou likvidaci demonstrace.

Dnes je zapotřebí si uvědomit, na čem stojí základy dnešní demokracie na našem území a zmiňované události si připomínat.