Rubriky: ZAJÍMAVOSTI ŽIVOT
 

České Vánoce se soustředí většinou na 24. prosinec, kdy probíhá štědrovečerní večeře a následné předávání dárků. Některé rodiny však dodržují nějaké zvyky a například lijí olovo, nebo rozkrajují jablko. Má však i dvacátý pátý prosinec, první svátek vánoční, nějaké tradice? Má!

Slavnost Narození Páně tu však není od počátku věků, dříve se slavily předkřesťanské oslavy „nepřemožitelného boha Slunce“. Poté, kdy se v Evropě začala šířit křesťanská víra, byl tento den podle dvou evangelií ustálen jako den narození Ježíše Krista a je slaven dodnes.

1293283259-aimg-9731

Dnes je den po Vánocích ve většině českých domácností slaven návštěvami, lidé se setkávají s blízkými i ze vzdálených koutů republiky, aby si společně ještě předali nějaké dárky, pojedli a popili. Ve skutečnost však vznikl tento zvyk až později, dříve totiž na první svátek vánoční byl daleko větší klid.

Nikdy se nepracovalo, to se dodržuje dodnes, ale proč? Den by měl být totiž věnován rozjímání, klidu a pohodě. Nestlaly se postele, nezametalo se, nevěšelo se prádlo – mohlo by to totiž přinést smůlu. Někteří lidé dokonce svému dobytku oblepili ústa, aby zvířata nerušila kouzlo tichého rána, jinde se zase nečesali a nemyli.

Návštěvy a slavnostní pokrmy? NE!

Na návštěvy se nechodilo vůbec, jediná vycházka pak byla do kostela nebo místní kaple. Záleželo i na tom, kdo se v tento den probudí první, měl by to být sám hospodář, který byl v té době nejdůležitější postavou klasické české rodiny.

5300997-8f08ea

Pečená husa (či kachna) se zelím a knedlíkem si také musela najít své místo jako tradice až později, protože dříve se celý den nemělo ani vařit, zkrátka se lidé měli jeden den zastavit a nedělat nic, co by je rozptylovalo z přemýšlení o sobě a o Bohu.